Radko Květ: Architektura musí být i praktická

Přinášíme druhou část rozhovoru s architektem Radko Květem. V té první jsme si s ním a Pavlem Pijáčkem povídali o Archeoparku v Pavlově. Pokračování se věnuje tomu, jak Radko Květ nahlíží na architekturu i módní vlny v architektuře. „Že je něco trendy ještě neznamená, že to je dobré. Nevím, jestli je správná cesta pokřivit fasády, aby byly zajímavé, a přitom mít špatnou dispozici bytu,“ říká.

 

Co dnešní muzeum musí mít, aby zaujalo? Jaké jsou aktuální trendy?

Techniku. Na můj vkus už je toho moc, jsem spíš konzervativní. To máte tisíce promítání přes sebe, otvírání světla, zavírání světla, projekce na podlahu, na strop. Momenty jsou to nádherné, ale myslím, že už je toho moc. A většinou se ty záměry s audiovizí nedotahují do konce. Člověk má pocit, že na výstavě první světové války to musí bouchat, do toho půjde dým a šílené obrázky. Tak se nám z toho stala taková památková selanka.

Není to to, co potřebujete, abyste zaujal mladší návštěvníky?

Ano. Ale musí to být na hodně vysoké profesionální úrovni a nesmí toho být plno, protože všechno se přejí. Když jdete od jednoho kousku ke druhému a každý je dokonale technicky udělaný, ten třetí už vás tak nezaujme. Na výstavách by tyhle třešničky měly být, ale nemělo by to být v každém sále. Navíc to odtahuje pozornost od vlastní výstavy. Člověk se soustředí na vnímání zvuků, textů, obrázků a jako kdyby mu obsah pomalu unikal. Technickými špeky by se mělo trochu šetřit. Ale že se s tím dají dělat fantastické věci, to je bez diskuse.

Ale vy s tím taky pracujete.

To víte, že jo. Něco z toho, s čím se člověk setká, vždycky použije.

Kde hledáte inspiraci?

V životě. Tam se podíváte, tam se podíváte… I když konfrontace s realitou je těžká. Kolega vylepil na nástěnku „Jestli chceš mít snadný život, nebuď architektem”. Ale my máme nádherné povolání, opravdu nádherné. Každý den se potkáváme s dalšími lidmi a štěstí je, že se neustále potkáváme s mladými. V naší kanceláři se ta mládež pořád mění. Jsou tady nějakou dobu a potom odchází zase dál, nebo se dělají sami pro sebe.

Mění se u vás složení často?

Zase tak často ne. Teď odešel jeden po dvaceti letech. (smích)

To nezní tak drasticky.

Jeden tady byl tři měsíce a už zase jde dál. Mladí vědí, co chtějí. Mají cíle, vyzkouší si pár architektů a jdou do zahraničí, nebo to zkoušejí sami. Někteří zůstávají delší dobu.

Určitě sem přinesou spoustu nových nápadů, nový pohled…

My zas ten jejich nový pohled velmi rychle zkorigujeme. Ono se samozřejmě všechno velmi rychle vyvíjí, ale princip v zásadě zůstává už několik set let stejný. Byli jsme například u Palladiových vil, na tom je vidět, že extra nové myšlenky moc nejsou.

Copak nejsou trendy v architektuře?

Trendy jsou. Ono to je bohužel v módě, že přijde trend a za dva roky vyšumí. Dneska je módní růžová barva. Někdo řekne, že je módní, celý průmysl začne chrlit růžovou a polovina světa kupuje růžovou. Trend v architektuře je takový, že dneska se udělá barák a nevíte, jestli to udělal Petr, nebo Pavel, protože všichni to dělají stejně. Nic nového to nepřináší. Že je něco trendy ještě neznamená, že to je dobré. Ono to „trendy“ je většinou dost pitomé.

Váš přístup je jaký?

Stavba by měla sloužit svému účelu. V bytových stavbách, které se dneska dělají, bych nechtěl bydlet ani náhodou. Tam chybí úložné prostory. Navíc to dělají developeři a tlačí architekty k tomu, že byty mají mizernou kvalitu. Ty staré panelákové dispozice byly možná i lepší. Byly sice úplně blbé, ale aspoň se v tom daly udělat vestavěné skříně. Dnes se člověk kouká na dispozice baráku za sedm osm miliónů a říká si, kam si ty lidi dají věci? Jestli je dají tam, co mají tu dispozici, tak prostor úplně zničí. Já tady ty módní trendy nemám moc rád.

Ale člověk je tím ovlivňován, ne?

To nepopírám. Samozřejmě vás to ovlivňuje. Nikdo není úplný génius, aby šel svou vlastní cestou. Semele vás to. Postmoderna se v podstatě podepsala na celé mé generaci. Neznám nikoho, kdo by se tomu úplně vyhnul.

Jste spíš zastánce praktičnosti v architektuře?

Musí to být. Pokud není zahrnutá praktická stránka, zvládnutá funkce, pak nemá smysl se o tom bavit. Nevím, jestli je správná cesta pokřivit fasády, aby byly zajímavé, a přitom mít špatnou dispozici bytu. A zaplatit dvacet milionů. Nešel bych po ní. Dnes se, bohužel, často architektura soustřeďuje na fasádu, to je trendy. Musí to být zakroucené nebo šokovat. V malířství se musí šokovat, sochařství musí šokovat. Když nešokujete, neprosadíte se. Takže ten, kdo dělá krásné funkční baráky, nemá absolutně šanci proti tomu, kdo našmudlá šokující fasádu.

Jak vidíte stav české architektury?

Stav architektury vždycky odpovídá stavu společnosti. Zlepšuje se to, ale jak jsme si naivně představovali, že se stavební kultura bude celoplošně vyvíjet, tak to byla utopie. Například ve vesnicích kolem Žďáru se pořád staví podle zaklínadla „forma respektující danou lokalitu“. To znamená, že to pro ni musí být typické. Ale co je typické? Dneska se staví katalogové domečky se středomořskými střechami, které s naší krajinou nemají absolutně nic společného. To nikomu nevadí. Ale v okamžiku, kdy chce architekt udělat něco jiného netypizovaného a přitom vychází z prostředí, tak se zvedne vlna nevole. Ale je to lepší, než to bývalo.

Ing. arch. Radko Květ

* 11. 10. 1954 – Třebíč, Česká republika

Biografie

1970 – 1974 – Gymnázium, Slovanské náměstí 7, Brno

1974 – 1980 – Fakulta architektury VUT v Brně

– soukromé kurzy kreslení a malování

1981 – 1988 – Brnoprojekt s.p – vedoucí projektant

1988 – 1991 – výtvarná a architektonická činnost

1991 – 2018 – vlastní architektonická kancelář

2000 – 2009 – externí spolupráce na FA VUT v Brně, výuka, vedení diplomových prací

1999 – 2003 – člen DR ČKA, člen Představenstva ČKA

 

Výběr realizací

Občanské stavby

  • Radnice Brno – Žabovřesky

  • Památkový ústav v Brně, Náměstí Svobody

  • Klášterní zahrady Litomyšl

  • Dům v parku, Karviná

  • Hotel a jezdecký klub Karviná

  • Expozitura Komerční banky, Nové Město na Moravě

  • NKP Špilberk – rekonstrukce altánů, Jižní křídlo – regenerace a rozšíření služeb

  • Penzion pro seniory Brno – Tuřany

  • Loděnice v parku, Karviná

  • Archeologický park Pavlov

Bytové stavby

  • Rekonstukce bytového domu s restaurací – Praha, Kampa

  • Rekonstrukce bytového domu s komerčními prostory – Brno, Minská 30

  • Sociální bytový komplex – Brno, Medlánky ( 100 bytů )

  • Bytový dům – Brno, Komín ( 100 bytů )

  • Sociální bytová výstavba „ Bolívar 2000“, Venezuela, Ing. Ivo Vaněk