Pavla Vachunová: Lidem chybí pocit, že vyrábějí něco hmatatelného

Konec levné sériové výroby v Čechách? Spíše ne, ale situace se přece jen mění. „Češi se naučili víc oceňovat věci, ve kterých je otisk autora,“ říká Pavla Vachunová, která v Praze úspěšně vede studio Tyformy. Její porcelánové šperky, nádoby a plastiky vyn
Pavla Vachunová: Lidem chybí pocit, že vyrábějí něco hmatatelného

Konec levné sériové výroby v Čechách? Spíše ne, ale situace se přece jen mění. „Češi se naučili víc oceňovat věci, ve kterých je otisk autora,“ říká Pavla Vachunová, která v Praze úspěšně vede studio Tyformy. Její porcelánové šperky, nádoby a plastiky vynikají křehkostí a do všech prosakuje inspirace krajinou moravského Slovácka. Prozradila nám, čím porcelán fascinuje ji a proč jsou (nejen) mezi jejími zákazníky čím dál populárnější workshopy.

 

Jak jsou na tom Češi a porcelán? Mají o něj zájem?

Je třeba říct, že je rozdíl mezi sériovou výrobou a autorským porcelánem. Ale pokud budeme mluvit o autorském porcelánu, tak tam se zájem zvyšuje. Jde to ruku v ruce s tím, že si přestáváme kupovat spoustu levnějších věcí a spíš si jednou za čas dopřejeme něco kvalitnějšího. Víc si vybíráme. Češi se naučili víc oceňovat věci, ve kterých je otisk autora a které mají příběh.

Co Češky a porcelánové šperky? Není to záležitost spíš užší skupiny žen?

Ten zájem je docela velký. Moje zákaznice jsou z různých věkových skupin. Nejsou to třeba jen starší ženy, nebo naopak pouze mladé. Od každého něco. Jsou to třeba ženy, které si chtějí dopřát něco originálního. Nebo se nebojí výrazných šperků. Nosí je i některé Youtuberky.

Jak často vídáte své šperky takhle kolem sebe?

Docela často. V televizi nebo v časopisech. Nedávno se objevily ve filmu Tátova volha. To jsem ani netušila, ale známí mi pak volali, že je tam viděli.

Pecka, kolekce Flóra. Autor: Pavla Vachunová

Jsou vaše zákaznice jen z Česka?

Poslední dobou jsou porcelánové šperky čím dál populárnější na Slovensku. Momentálně mám tak půl na půl zákaznice z Česka a Slovenska.

Čím porcelán učaroval vám?

Asi tou bělostí. A taky tím, že kombinuje dvě skvělé vlastnosti. Je křehký a zároveň neuvěřitelně pevný.

V čem jsou jeho limity?

To se týká hlavně výšky. Samozřejmě jsou různé druhy porcelánu a každý je jiný. Když jsem byla na sympoziu v Číně, viděla jsem tam neuvěřitelné věci, které já tady vyrobit nemůžu. Ale já ho ráda trápím. Zkouším, kam až můžu zajít.

Inspirovaly vás vaše cesty nějak?

To zase ne. Spíš si rozšiřuju obzory, vzdělávám se. Jsem z Velké nad Veličkou, takže mě inspiruje hlavně krajina Horňácka. Do mých prací prosakují motivy typické pro tento kraj. Že bych jela do Číny a pak začala napodobovat asijský porcelán... to ne.

Čarodivný les. Autor: Pavla Vachunová

Může laik od oka poznat kvalitní porcelán od nekvalitního?

Nemůže. Popravdě řečeno, já si myslím, že bych to taky nepoznala. Nepovažuju se za natolik vzdělanou, abych to poznala. Nebo by možná bylo lepší říct, že jsem toho asi v životě viděla příliš málo. Proto bych si netroufla lidem radit.

Vaše sestra navrhuje oblečení pod značkou Mayda, vy máte studio Tyformy. Čím to je, že jste se obě vydaly směrem vlastní tvorby? To je rodinná tradice?

V rodině k tomu žádné zvláštní předpoklady nemáme. Je to spíš tím, kde jsme vyrůstaly. Taky jsme obě studovaly stejnou textilku, tutéž, jako naše mamka. Magda zůstala u textilu a já šla dál směrem k porcelánu. Měla jsem takovou tu klasickou školní linii: nejdřív keramika, pak porcelán.

Pamatujete si, co byl ten moment, kdy jste si řekla, že se chcete věnovat porcelánu? Proč jste se rozhodla pro tohle a ne pro textil jako vaše sestra?

Já jsem si to vyzkoušela a oslovilo mě to. Mě se líbí, že když pracujete s porcelánem, pracujete se živly. Oheň, voda, vzduch, země. Potřebujete je všechny čtyři na to, abyste dosáhla výsledku. Práce s porcelánem vyžaduje trpělivost a pokoru, protože je tam hodně proměnných. Zato u textilu je všechno takové... dané. Nemá vás čím překvapit.

Pohárek a talířek, kolekce Barevný dekopr. Autor: Pavla Vachunová

Workshop? Někteří se poprvé v životě setkají se sádrou

Jak vlastně vzniklo studio Tyformy? Kde se vzal ten nápad?

Původně jsme byly tři kamarádky. Já, Julie Šišková a Veronika Obrazová Sirová. Studovaly jsme spolu na Vysoké škole umělecko-průmyslové v ateliéru Keramika a porcelán u akademického sochaře Pavla Knapka a Maxima Velčovského. Naše spolupráce pak pokračovala i po škole. Řekly jsme si, že mít vlastní studio je z mnoha důvodů jednodušší. Ale pak to začalo odpadat a momentálně jsem sama nositelkou této značky.

Existuje možnost zajít si k vám na workshop. Buďto si lidé můžou vyzkoušet modelování nebo lití do forem. Pro kolik účastníků to je?

Maximum je sedm.

Kdo na takové workshopy chodí?

Je to poměrně pestré, chodí ke mě různé profese. Často tam mívám architekty, kteří si chtějí vyzkoušet práci s materiálem. Pak také učitelé z různých zušek. Vyzkouší si to a potom ty formy použijí v hodinách. Byla tam paní, která si u mě kupuje šperky. Přišla, protože si to chtěla zkusit. Taky ke mně přijely maminka s dcerou až z Košic.

Kolekce Dekopr. Autor: Pavla Vachunová

V poslední době nabízí spousta designérů workshopy. Je o to takový zájem mezi lidmi? Čím to je, že je toho tolik?

V první řadě musím říct, že těch workshopů, které by se zaměřovaly na porcelán, není tak moc. Mnoho lidí mi říkalo, že dlouho nemohli nic najít. Ale k té otázce. Já myslím, že se tím vracíme k tomu, o čem jsme se bavily v úvodu. Že se lidé se trošku navracejí k ruční práci. Také je to o tom, že hodně sedí za počítačem a chybí jim ten pocit, že vyrábějí něco hmatatelného. A že se rádi dovzdělávají. Keramika je poměrně běžná věc, tu si umí představit každý druhý. Ale porcelán je podobně jako sklo taková neznámá. Lidé nevědí, jak se s ním pracuje, jak to celé vzniká. Spousta z nich se poprvé v životě setká se sádrou nebo s pilkou. Pak je tady to, že si dnes lidé dávají vzájemně spíš zážitky. Když muž koupí ženě k Vánocům nebo narozeninám náušnice, má za chvíli doma patery. Tak co jí dáte příště? Kurz porcelánu. Je to zážitek, zároveň se ta žena naučí něco nového. Pak tady je tady ten faktor, že odejde z toho domu a odpočine si. O děti se postará někdo jiný, má volno. To mi potvrdila spousta zákaznic.

Zaujala mě věta, že se cítíte spíš jako umělkyně, než jako designérka. Můžete to rozvést?

To o sobě tvrdím? (smích) Pracuju tak, že vycházím z příběhu. Nejdřív musí přijít myšlenka, teprve pak hledám estetickou formu. Proto se víc než designérka se cítím jako umělkyně. Celkově mně osobně nevyhovuje ten pojem design. Vyhovuje mi spíš užitné umění. Protože to je to, co si myslím, že dělám. I užitek i umění.

Děláte to tak často? Co byla poslední věc, u které proběhl postup příběh-forma?

Vlastně to tak probíhá u všech.

Pavla Vachunová

  • Vystudovala Vysokou umělecko-průmyslovou školu v Praze, absolvovala v ateliéru keramiky a porcelánu u akademického sochaře Pavla Knapka a Maxima Velčovského.
  • Na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem působila v ateliéru přírodní materiály u profesora a akademického malíře Jaroslava Prášila a pobývala také na Hochschule für Kunst und Design v Halle.
  • Svou práci představila na řadě mezinárodních sympozií a výstav, mimo jiné v Číně, ve Velké Británii, Švédsku, Rakousku, Německu nebo na Slovensku.
  • Vede studio Tyformy zaměřující se na tvorbu užitných předmětů z porcelánu. Ateliér se profiluje specificky pojatými šperky, užitým porcelánem i velkými exteriérovými plastikami, často inspirovanými krajinou a lokálními specifiky.

 

Fotografie: Archiv Pavly Vachunové

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies