Inženýrské sítě? Ostrovní dům je nepotřebuje. Vyroste v roce 2018

podruh

Jak originálně vyřešit otázku bydlení? Třeba tak, jako třicetiletý Pavel Podruh, který se rozhodl uspořádat studentskou soutěž Český ostrovní dům. Chce změnit přemýšlení o výstavbě a dům nezávislý na inženýrských sítích.

Pavel Podruh původem z Českého Krumlova získal řadu životních zkušeností v USA, kde několik let studoval. Kromě vzdělání v mezinárodním managementu získal zřejmě i pověstný drive a vizi, že nic není nemožné. Přemýšlení o vlastním bydlení jej přivedlo k myšlence studentské architektonické soutěže Český ostrovní dům. Podařilo se mu zrealizovat první ročník, který vyvolal značný zájem. Plány na stavbu prvního Českého ostrovního domu se rýsují, stejně jako další ročník soutěže. Takto to vypadá, když se plní sny.

cod_navrhl_martina-urbanova-a-simon-jiracek-resized
Český ostrovní dům, 2. místo, navrhli Martina Urbanová a Šimon Jiráček

Co je smyslem soutěže Český ostrovní dům?
Cílem je pomoci otevřít širší diskuzi na téma udržitelnějšího a šetrnějšího způsobu života. Úmyslně neříkám udržitelného a šetrného, všechno má své dílčí kroky. Zvolili jsme pro tento cíl trochu extrémní situaci ostrovního domu, tedy domu nezávislého na inženýrských sítích, abychom lépe veřejně vysvětlili, že to jde i bez razantního omezování našich návyků. K udržitelnějšímu bydlení se zrovna nemusíme všichni okamžitě odpojit od sítí, můžeme ale postupně začít lépe využívat principy, které se díky ostrovním stavbám učíme nebo znovuobjevujeme. I proto bude náš první prototyp veřejně přístupný. Cesta, která k jeho tvorbě byla zvolena začala logicky oslovením studentů architektury a stavebnictví prostřednictvím naší soutěže, jelikož to jsou budoucí profesní ambasadoři těchto myšlenek. Samotný vznik, realizace a poté provoz bude jednou velkou vzdělávací příležitostí, nejen pro veřejnost, ale i pro studenty a odborníky.

Co přesně označuje spojení ostrovní dům?
Na toto téma by se dala vést velice odborná diskuze, názory jsou rozdílné, rigidní a volnější. My ostrovnost vnímáme jako kompletní soběstačnost ve smyslu energií, vodohospodářství a odpadního hospodářství. V tento moment se nezabýváme potravinovou soběstačností, ta se dá v určitých podobách vytvořit i dodatečně, dle životní filozofie konkrétního uživatele. Nicméně myslím, že i to pro nás bude v budoucnu tématem v rámci projektu Český ostrovní dům. Jinými slovy, nepoužíváme ten termín v rigidním slova smyslu, snažíme se ho dostat blíže k lidem jako dílčí východisko náročnosti našeho způsobu života na okolí. Jednotlivé prvky mohou být aplikované i v normálních, napojených budovách, jde o to o nich mluvit.

Soutěž je určena pro magisterské studenty architektury. Proč jste se zaměřil na studenty a ne na hotové architekty?
Táhlo mě to ke studentům, sám jsem jím ještě nedávno byl. Sliboval jsem si od nich čerstvý pohled, neotřelost a přesně s tím přišli. Nemají tolik ve zvyku říkat, že něco nejde a to mě baví. Studenti jsou kořeny architektury a obecně mi dává smysl začínat od kořenů.

V prvním ročníku soutěže jste oslovil Fakultu stavební ČVUT v Praze a VŠTE v Českých Budějovicích. Jak jste byl přijat?
Spolupráce byla od začátku super, naše myšlenka byla okamžitě přijata. Zřejmě jsme se trefili do něčeho, co chybí. Byli jsme samozřejmě ale připraveni, měli jsme poměrně jasnou vizi, soutěž byla sestavena dle regulí České komory architektů a existovala záštita Ministerstva životního prostředí. Patrně i díky naší připravenosti do toho s námi školy šly a přidělily nám naprosto skvělé styčné spolupracovníky. Konkrétně zástupkyni vedoucího Katedry stavební ČVUT v Praze Ing. arch. Ing. Janu Hořickou, Ph.D., jenž je i hlavním odborným vedoucím projektu a jejího bratra Ing. Jakuba Hořického na VŠTE v Českých Budějovicích.

cod_navrhl_daniel-bryda-resized
Český ostrovní dům, 1.místo, autor Daniel Brída

Soutěž Český ostrovní dům 2016 byl testovacím ročníkem. Jak jste byl spokojen?
Když jsme soutěž spustili, vyvolal projekt mezi studenty velký zájem. Vlastně úplně mimo naše očekávání. Na náš info mail přišly stovky dotazů, což je pozitivní a stresující zároveň.  První ročník jsme dělali v malém a nečekali jsme takový zájem. To síto je ale evidentně poměrně nekompromisní, zadání je velice náročné a tak si velký počet studentů prostě na řešení netrouflo. To je vlastně také dobře. Nakonec přišlo 12 kompletních projektů, z kterých jsme vybrali 5 postupujících, kteří se v druhém kole poprali o finální pořadí. Vše k náhledu na našem webu. V soutěži Český ostrovní dům 2017 bychom rádi uvítali i studenty z VUT v Brně, ČVUT Fakulty architektury nebo z Technické univerzitě v Liberci.

Základní zadání – nezávislost na inženýrských sítích – je tvrdý oříšek. Jak se s ním studenti popasovali?
Nejprve jsme v rámci soutěže uspořádali několik workshopů na jednotlivá technologická témata, což je myslím samo o sobě pro studenty docela užitečné. A je pravda, že zadání byl oříšek i pro zkušené architekty, často jsem slýchal: „Ufff, to je slušný“. Ale to je na tom to vzrůšo. Nakonec byla celá odborná porota složená z Ing. arch. Aleše Brotánka (Centrum pasivního domu), Ing. Jana Bárty (Centrum pasivního domu), Ing. arch. Štěpána Mančíka (UCEEB ČVUT v Praze) a Ing. arch. Jana Hořická, PhD. (FSv ČVUT v Praze) překvapená kvalitou studentských návrhů a jejich propracovaností. Moc rád bych poděkoval za obrovské množství energie a vhledů celé naší porotě, jsou to velcí profesionálové.

Cílem soutěže nicméně je ostrovní dům postavit. Kdy se stavbou začnete?
Finální realizace je naplánována na jaro 2018 a budou se stavět dvě soběstačné (ostrovní), oddělené apartmánové jednotky. Uvolnil jsem na to většinu svých osobních úspor a zbytek se snažíme dočerpávat prostřednictvím jednotlivých partnerů. V otázce energetiky spolupracujeme s firmou GWL Power (i4wifi), která nám skvěle pomáhá s řešením získávání, ukládání a managementu elektrické energie v rámci celé stavby. Z evropských fondů, ani ze státních prostředků nemáme ani korunu. Na rok 2018 se moc těším, protože budu od začátku do konce stavby na místě pomáhat tak, abych o těch budovách věděl opravdu vše a žil to. Posléze se projekt otevře veřejnosti, aby si ho mohla otestovat a zjistit, že to není téměř žádný rozdíl oproti běžnému bydlení a potom to řekli svým známým. To je naše mise.

p%e2%80%a0ja-134-medium

Zvolili jste dvě první místa. Jak bude finální projekt vypadat?
Zpět na zem. Po skončení soutěže se teprve začaly utvářet územně-plánovací regulativy k zamýšlenému pozemku pro naši výstavbu. My jsme tedy vybrali team tří studentů, které jsme oslovili k účasti na další fázi, což byl už reálný a realizovatelný ostrovní koncept dle stavebních  podmínek státní správy. Výsledný stavební projekt tedy společně tvoří Vojtěch Lichý (architektura), Petr Pávek a Markéta Fraňková (technologie, stavba), jenž flexibilně doplňujeme o špičkové odborníky z jednotlivých technologicko-stavebních oblastí. Je to dřina a já musím před studenty smeknout klobouk, jdou do toho naplno. Finální návrh tedy bude založen na průsečíku studentů a odborníků, což byl můj sen.

Jaké bude mít dům parametry?
Budou to dvě oddělené, soběstačné jednotky každá kolem 130m2 obytné plochy, tedy klasičtější menší bydlení pro 4 člennou rodinu. Architektonická forma bude šetrná ke svému prostředí, půjde tedy o modernější pohled na dřevostavbu a i v této oblasti usilujeme o šikovného partnera, jenž bude souznět s naším způsobem uvažování.

Na čem pracujete v tuto chvíli?
Intenzivně pracujeme v našem užším teamu a projekt po krůčcích posouváme. Technologií, způsobů uvažování o nich, stavebních postupů a architektonických forem je opravdu hodně. Navíc si člověk musí zachovat tu filozofickou jistotu. Snažíme se najít naší červenou linku v této mozaice. Konkrétně se již blížíme do vizualizační fáze, příště pro Vás už budu mít obrázky. Technologické schéma nabývá také již konkrétních obrysů. Cihla k cihle.

cod_navrhl_tereza-civrna-marketa-frankova-resized
Český ostrovní dům, 2. místo, navrhli Tereza Čivrná a Markéta Fraňková

Jaké technologie byste rádi využili?
Není to jen o moderně, v některých oblastech se vracíme zpět k selským, funkčním principům. Určitě použijeme solární panely v kombinaci s LiFePO4 bateriemi na ukládání energie, to byla jasná volba. Dále připravujeme systém recyklace vody a její důmyslné čištění. Tak bych mohl pokračovat, projekt je matematickou rovnicí, ve které se mění proměnné a podle toho vypadá výsledek. Nechci zbytečně zacházet do technikálií. Věřím, že stavby budou po dostavbě mluvit za sebe.

Někteří můžou namítnout, ze postavit ostrovní dům bude stejně nebo více energeticky náročné, než letitý provoz běžného domu.
Už jsem takovou námitku párkrát dostal. Přemýšlím nad tím takto. Jsou profesoři, kteří přednášejí o ekologii po celém světě, dělají záslužnou práci, ale nutně díky jejich častým přeletům vzniká poměrně zásadní uhlíková stopa. Na druhou stranu každá jejich přednáška může přinést daleko větší společenskou prospěšnost v dlouhodobém horizontu jen tím, že o tématu mluví a utvářejí tak vrstvu lidí, kteří budou přemýšlet o stupínek šetrněji. Naše stavba slouží jako důkaz, psychologický důkaz toho, že jde udělat krok udržitelnějším směrem a čím více se o tom bude mluvit, tím větší tlak bude na firmy a vlády s takovými řešeními přicházet. V tom vnímám užitečnost projektu Český ostrovní dům, snažíme se pomáhat tento proces akcelerovat. Není na co čekat.

Jak nápad projektu Český ostrovní dům vznikl?
Někdy kolem roku 2011 jsem začal přemýšlet nad tím, jak si představuji svůj budoucí domov, jaká je moje vize toho, jak chci žít a přistupovat k šetrnosti. V té době jsem narazil na Earthships (zemělodě) Michaela Reynoldse, které mi přišly geniální, ale pro většinovou společnost až moc alternativní. Hledal jsem tedy dál a nenašel nikoho, kdo by se tím koncepčně zabýval v kontextu toho, jak jsem nad tím přemýšlel já. Možná jsem jen špatně hledal, což ale vedlo k tomu, že jsem založil projekt Český ostrovní dům.

cod_navrhl_vojtech-lichy-resized
Český ostrovní dům, 1. místo, Vojtěch Lichý

Reálný vznik projektu lze ale datovat do půli roku 2015. Co jste dělal mezi tím?
Dost jsem cestoval, viděl velký kus světa. Zpíval jsem v kapele a pracoval na manažerské pozici v Plzeňském Prazdroji s kancelářemi na Václaváku. Hodně v kostce. Všechno přineslo úplně supr vzpomínky a zkušenosti, jsem za ně vděčný.

Studoval jste mezinárodní managemet a business administration, pracoval jako brand manager v korporaci. Čím je pro vás architektura?
Architektura je východiskem soukromého přemýšlení nad vlastní životem a přístupem k němu. Je to do určité míry filozofie, vždyť v budovách trávíme většinu našich životů. Hodně spotřebováváme a ničíme postupně přírodu, to není strašení, to je fakt. Věřím, že architektura má tu sílu některé naše dílčí společenské nešvary postupně narovnávat. Ukazuje se, že cesta, o které přemýšlíme v rámci Českého ostrovního domu je zajímavá i pro další lidi. I kdybychom byli jen kapkou v moři, tak věřím, že je to důležité.

Zajímala vás architektura už v USA?
Tehdy jsem to ještě neřešil. Odešel jsem mladý, takže jsem spíše řešil jestli je roztleskávačkám vidět pod sukně (smích). Tamní prostředí do určité míry změnilo moji osobnost a vždycky už budu odchod na zkušenou, ať už kamkoliv, považovat za nejlepší krok. Zásadní věc, kterou jsem se tam naučil bylo v podstatě to, že jsem přestal hledat důvody, proč něco nejde a začal hledat cesty, jak to udělat. Asi to zní jako klišé, ale opravdu to tak zpětně vnímám.

Co budete dělat, až bude dům stát?
Primárně budu mít obrovskou radost a pak se také chystám blogovat, informovat, fotit a točit videa o životě v ostrovním domě a hlavně pokračovat v celém projektu. Dává to smysl.

cod_navrhl_petr-cmelik-a-martin-stark-resized
Český ostrovní dům, 2. místo, navrhli Petr Čmelík a Martin Stark