Oceněná Žáčková: Potřebují nějakou vizitku a potřebují ji levně

Dobré věci nevznikají samy o sobě, většinou se na nich podílí spousta jmen, která se zpravidla už nevejdou do titulků a úvodů. O vztahu a spolupráci klienta a zadavatele jsme hovořili s grafičkou Hanou Žáčkovou, která získala European Design Award za grafiku kalendáře brněnské Tiskárny Helbich.

„Je to vlastně nespravedlivé, že tu cenu jsem získala já a pořád se mluví jenom o mně, protože na tom má podíl taky Rob a další. Kdyby nebylo Roberta Helbicha, majitele tiskárny, která kalendář každoročně vydává jako speciální dárek pro své přátele, tak by nikdy žádné kalendáře nevznikly a nikdy by nebylo žádné ocenění, protože je to srdcový projekt. Přijde mi trochu nefér, že je publicita na toto téma tak velká a že se soustředí na mě, protože bez nich by to nebylo a můj podíl je třetinový.“

tumblr_nibnjlozcq1spnp7qo8_r2_1280

Přestože je krásné babí léto, dostali jsme se v rozhovoru s grafičkou Hany Žáčkovou od kalendáře přes vizitku, pohřební oznámení až k vánočnímu přání. Jestli chcete vědět, co má a nemá smysl v grafice a na co se zaměřit, pokračujte ve čtení. Hany, jak se jí mezi přáteli říká, vám prozradí svůj recept na úspěch.

Také tvůje práce dokazuje, že  k úspěchu není nezbytná vysoká škola.
Mám vystudované propagační výtvarnictví, střední – na vejšku mě nevzali. Původně jsem chtěla studovat historii umění, díky učitelce ze střední školy.

Přemýšlíš ještě o studiu vysoké školy?
Dnes už ne. Miluji to, co dělám a jediné čemu se chci vyhnout je profesní vyhoření.  To bych nevěděla, jak naložím se svým životem. Ocenění mi dává pocit,  že jdou věci správným směrem. Že si mohu více dovolovat a věci posouvat dál.

tumblr_o785zurkrf1spnp7qo2_r1_1280

Jako freelancer si dlouho působila v různých agenturách, jaké je vnímání práce grafika na českém trhu?
Všichni mají jeden velký problém a to je nepochopení grafiky jako takové. Když to řeknu naplno, zkrátka nám klienti nedávají dostatečný prostor. Obecně jsme strašně konzervativní. Nejlepší varianta totiž je, když nám klient nadiktuje, jak to chce a my to uděláme. To je tak, jak to funguje.

Jak funguje posuzování návrhů?
Často se stává, že když si klient potřebuje udělat názor… tak když to přeženu, zastaví uklízečku na chodbě a zeptá se jí, jak se jí to líbí. Pak přijde za námi s tím, že se ptal všech a všichni se shodli na tom, že tam musí být sluneční brýle… a koho jste se ptal… no uklízečky.

pan_hranolka

A jak by to tedy podle tebe mělo být?

Grafik by měl dostat prostor, základem je důvěra klienta ke grafikovi. Když jdu k zubaři, tak mu taky neříkám, jak má ten zub vrtat, protože on to ví, ale já o zubech nevím nic.

Jak to bylo v případě oceněného kalendáře pro tiskárnu Helbich? Cítila jsi důvěru?
Zadání jsem určila já, protože jsem věděla, co nechci. Přišla jsem za Robem a říkala jsem mu, hlavně ať tam není kroužková vazba. A ještě se mi nestalo, že by Rob řekl, něco nejde, něco nemáme, něco nejde objednat. Všude jinde by mi řekli, ale to se tak dělá, tak to tak bude, ale Rob ne, vždycky najde nějaké řešení. Velmi si vážím toho, že mi nechává prostor v grafice a já jemu prostor v tom, jak najít možnosti a vytvořit třeba nekroužkovou vazbu.

Když si za Robem šla, dokázala sis představit, že to takto dopadne?

No už ho trochu znám, ale tentokrát mě úplně odrovnal, říkala jsem si, jo to je přesně ono!

Uvedla si, že nyní máš chuť věci posouvat, kam bys tedy posunula třeba takovou vizitku?
Vizitka je tvoje osobní propagace a na toho, komu ji dáváš, by měla udělat maximální dojem. Tak aby ji nehodil do koše, aby si ji zapamatoval v rámci loga nebo barevnosti, prostě aby o ní věděl. Nebo si vybavil logo a když ho někde uvidí, tak aby si to s ním spojil. Je to tvoje vlastní propagace, i když úplně malinká.

tumblr_o1iilzkbar1spnp7qo1_500

Jaká je podle tebe ideální vizitka?
V případě vizitky by bylo ideální zapojit všechny smysly, protože dělá první dojem. Je dobré pracovat se smysly, třeba mazlivoučkým papírem. Taky se mně líbí vonící vizitky. Problém je v tom, že lidi obecně nemají moc představivost. Nevidí dál.

Jaká je tedy realita – co chce klient od vizitky?
Klient chce něco, co by mohl dávat, protože je to zažitý standard. Většinou je to: „Potřebuji nějakou vizitku a potřebuji ji levně.“

tumblr_mmhn2qd0bu1spnp7qo3_r5_1280

Co ještě tě vytáčí?
Obecně mě vytáčí uniformita běžné grafiky. Už je to dávno, co mi umřela babička, když jsem viděla, co se nabízí jako oznámení o úmrtí, udělala jsem jí vlastní. Paradoxem bylo, že se potom stalo součástí portfolia obecního úřadu a další oznámení chodila v mé grafice.

O čem by teda mělo být oznámení?
Oznámení by mělo být o tom člověku, aby se na něj nezapomnělo. „Jééé to je náš Franta, měl rád pejsky a choval králíky.“

tumblr_n77tpgn8oy1spnp7qo2_r3_1280

Každý rok zadávají firmy grafikům vánoční přání a péefka. Jakou máš zkušenost s tímto druhem zakázky?
Každý rok všichni vědí, že budou chtít rozeslat přání. A každý rok všichni dojdou koncem listopadu a potřebují péefko. Hned a do dvou dnů, aby bylo vytištěno. Potřebují to mít prostě vyřešeno. A když to přeženu, kdybych jim nakreslila bednu s uhlím, tak jsou spokojeni. Jde jenom o to, aby to předali a potom hodili do koše.

Jak by podle tebe tedy mělo vypadat?
To se vracíme zase k problematice vizitky. Většina grafických prací se dělá proto, aby si firmu lidé pamatovali a chtěli ji. Takže dává smysl, aby přání firmy začaly řešit mnohem dřív. Je třeba vymyslet, jak klienta oslovit tak, aby si přání nechal třeba další půl rok na stole. Proto je třeba si už teď na konci léta vyčlenit čas a prostor a říci si, že to tak bude. V ideálním případě stojí za to vymyslet produkt, který se dá dál rozvíjet, dá se na něj navazovat a tak se vlastně stane snadno zapamatovatelným.

Celé portfolio Hana Záčkové ZDE.

tumblr_o1wzmop1ni1spnp7qo3_r1_1280