LIKO-NOE „vyplouvá“. Testování objektu budoucnosti začíná

Slavkovská společnost LIKO-S dokončila v extrémně krátkém čase 27 dní stavbu objektu LIKO-NOE, energeticky soběstačného průmyslového objektu, který bude firmě sloužit jako vývojové centrum. O návrh objektu se postaral brněnský architekt Zdeněk Fránek.
LIKO-NOE „vyplouvá“.  Testování objektu budoucnosti začíná

Slavkovská společnost LIKO-S dokončila v extrémně krátkém čase 27 dní stavbu objektu LIKO-NOE, energeticky soběstačného průmyslového objektu, který bude firmě sloužit jako vývojové centrum.

O návrh objektu se postaral brněnský architekt Zdeněk Fránek. Více o projektu si můžete přečíst ZDE, rozhovor s architektem ZDE.

Pracovníkům společnosti a jejich dodavatelům se se značným vypětím podařilo naplnit ambiciózní plán stavby, která k vytápění a chlazení využívá energii země a solární panely, má vlastní kořenovou čističku odpadních vod a dvě podzemní akustické vývojové místnosti, dokončit za čtyři týdny.

„Rozhodli jsme se, že výjimečnost LIKO-NOE ještě podtrhneme jeho využitím. Poslouží pro další vývoj produktů naší společnosti, přičemž součástí mezinárodního týmu tohoto centra budou i mladí technici, kteří tak dostanou možnost se podílet hned po absolvování školy na připravovaných projektech,“ uvedl při slavnostním výkopu 13. dubna Libor Musil, předseda představenstva společnosti LIKO-S.

5

Pasivní objekt má dvouplášťový „obal“, vnitřní tvoří dřevostavba vyztužená deskami tepelně izolovaná silnou vrstvou difúzně propustné ( „dýchající“) kanadské polyurethanové pěny ICYNENE. Následuje větraná vzduchová mezera  a fasádní rošt, do kterého jsou vsazeny předpěstované travnaté dílce, v nichž roste vybraná vícedruhová travní směs. Její kořenový systém fasádu udržuje celistvou.  „Zelená fasáda přirozeně stabilizuje vnitřní teplotu, navíc poskytuje místo pro pěstování zeleniny. Na střeše jsou instalována fotovoltaika a solární termické panely. Vytápění (či chlazení) a ohřev kromě toho zefektivňují  tepelná čerpadla,“ popsal Lukáš Kovařík, technický ředitel divzie ENERGY společnoti LIKO-S a stavbyvedoucí LIKO-NOE.

rep5

Skleněný záchod

Zatímco první týden byl ve znamení zakládání stavby (reportáž z prvního týdne výstavby si můžete přečíst ZDE), druhý byl týdnem „růstu“.

zv3

 

Stavbařům se v nevídaném čase podařilo dostat objekt nad terén. „Po prvním týdnu odstartoval růst příjezdem kamionů s hlavními nosnými částmi v podobě velkoformátových dřevěných panelů. V pondělí večer již na nás pomrkávaly oči centra,“ přirovnat stavbyvedoucí neobvykle tvarované otvory oken.

ser1

Betonáři souběžně vybudovali první stěnu akustické komory. „Jelikož musí být vysílací a přijímací akustické komory od sebe odděleny, aby se nešířil zvuk přes obvodové konstrukce, bylo třeba betonovat komory po částech (tvar písmene C) a oddělovat je dilatací,“ přiblížil Kovařík.  Už v úterý ráno stály všechny stěny hlavního budovy a po obědě začali řemeslníci montovat strop, rovněž zateplneý izolací ICYNENE.

Hra stínů a světel, která se nabídla jakmile byla stavba pod střechou, přiměla investora změnit plán a stěny toalet vyrobit ze skla.  Stěny budou ze zatmavovacích fólií – pokud vejdete na záchod, stěny okolo se automaticky zatmaví a poskytnou soukromí. Když opustíte záchod, zůstane průhled celým objektem,“ popsal Kovařík.

Týden miny

Nečekané zdržení prací a adrenalin zažili stavbaři v třetím týdnu. „V pondělí, když jsme prováděli výkop pro osazení zemního přivaděče vzduchu, jsme ve výkopu objevili kulatý plechový kotouč. Po příjezdu olomoucký pyrotechnik konstatoval, že jde o staré plechové kolečko z kladky,“ oddechl si Kovařík. Ve středu třetího týdne aplikátoři pokryli souvislou vrstvou tvrdé hydroizolace a ještě na pěnu nanesli speciální nástřik, který vytvořil pogumovanou vrstvu.

Dech se stavbařům tajil při osazování prvního z oken. „Mohutné kalené trojsklo, které které v tomto rozměru a tvarovém provedení byli schopni vyrobit pouze v jediné sklárně v Evropě a  v Rakousku, má obrovskou hmotnost. Osazení vyžadovalo velmi precizní a jemnou práci,“ popsal stavbyvedoucí.

up6_11

Jednou z nejnáročnějších částí stavby bylo osazení nerezových roštů, které nesou živou fasádu. „Těžké nerezové rošty autojeřábem osazovali těsně od drahých skel. Jeden špatný pohyb a sklo by se roztříštilo. Výroba nového by trvala několik týdnů, takže bylo třeba hodinářské práce. Nejnáročnější bylo usazení posledního rohového dílce poblíž největšího skla  Rozhodli jsme se pro lidskou sílu, ruce jsou přece jen přesnější než rameno jeřábu,“ popsal Kovařík.

Velké finále

Poslední čtvrtý týden stavby byl ve znamení instalace systému kořenové čistírny odpadních vod. „Náš systém fasádní a střešní čistírny nabízí důmyslné možnosti propojení různých okruhů. Vodu lze tedy čistit několika způsoby a můžeme vyhodnocovat, zda ji znovu přečistit nebo pustit již přímo k užívání. Tomuto účelu souží systém 8 podzemních komor za budovou centra,“ vyzdvihl Kovařík.  Rozvody čističky i komory stavbaři zaizolovali  Chytrou izolací, aby nedocházelo k defektům v zimních měsících.

19big

„Systém septiku sestává ze čtyř odlehčovacích komor, kde se budou usazovat hrubé nečistoty. Pátá komora je čerpací a znehodnocená voda z ní putuje na střešní a fasádní čističku, odkud odtéká do dvou vyhodnocovacích komor. Pokud je voda dostatečně čistá jde do komory s přečištěnou vodou. Pokud nebude mít požadovanou kvalitu, jde znovu do čerpací komory a z novu přes systém střechy či fasády. Můžeme tak zkoušet různé možnosti, různé stupně kvality přečištění vody,“ vysvětlil Kovařík.

15big

Po vyhloubění a zpevnění dna a břehů jezera stavbaři natáhli trubky tvořící třetí okruh napojený na tepelné čerpadlo. „První okruh je instalovaný pod objektem, další okolo pozemku v zemi a poslední pod jezerem. Všude jsou umístěna čidla a můžeme tak sledovat a vyhodnocovat, který okruh je výhodnější a účinnější v jakou dobu či v jakém režimu. Budeme tak po otestování znát optimální sestavení systémů pro naše budoucí zákazníky,“ popsal Kovařík.

Ještě v pondělí došlo k instalaci fototermické stěny, jejíž panely mají za úkol ohřívat teplou vodu v objektu, ale zejména zemi pod objektem a v okolí. „Umožňuje to souběžný rozvod trubek s rozvodem pro tepelné čerpadlo. Slunce ohřeje kapalinu v kolektoru, ale díky potrubí ohřeje i zem a uložíme si tak energii v hloubce cca 1,5 metru pod povrchem. Tepelné čerpadlo tak nebude brát ze země s teplotou 5-10 °C, ale mnohem vyšší a získáme tak daleko více energie,“ přiblížil stavbyvedoucí. Fotovoltaická fasáda je záměrně instalována na hraně hladiny jezera ve svislé poloze, aby díky zrcadlení paprsků o hladinu jezera vzrostl výkon stěny.

1431329826

„Stavbaři pracovali denně 12 až 16 hodin. Pomáhal, kdo mohl a na stavbě panovala unikátní atmosféra – všem patří velké díky! Naučili jsme se, co dělat jinak a lépe, náš projekt začíná žít svůj vlastní život. Budeme hledat správné nastavení, nakládání s energiemi, nakládání s vodou, budeme se učit a zlepšovat, budeme tvořit vědění o stavbách budoucnosti,“ uzavřel Kovařík.

1431329752

1431329833

1431329745

1431329617

Fotografie archiv společnosti LIKO-S.

 

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies