Když kancelář rozkvete. LIKO-NOE po půl roce

LIKO_Noe-01 (Medium)

Experimentální budova LIKO-NOE byla dokončena začátkem května a dnes se doslova zelená. Ne náhodou, zeleň je součástí unikátního systému hospodaření s vodou.

Budova umí zachytit a opakovaně použít zužitkovanou vodu. A to jak vodu dešťovou, kterou shromažďuje retenční jezírko, tak i vodu odpadní. Tu kořenová čistička předčistí a následně je využita pro závlahu a výživu mokřadní fasády, nebo pro splachování,“ popsal Martin Diviš, ředitel divize Energy společnosti LIKO-S, která je investorem stavby. Kořenová čistírna se nachází na střeše objektu. Využívá přirozeného spádu a retence vody v biotopu, který je zásobárnou vody pro celý areál.

LIKO_Noe-24 (Medium)

Střešní čistička 
Mokřadní střecha (a čistička) je souvrstvím materiálů nasyceným vodou a médiem pro růst mokřadních rostlin. Souvrství má výšku asi 15 centimetrů, i s vodou metr čtvereční váží čtvereční 150 kilogramů. „Voda není na střeše patrná, její povrch tvoří říční štěrk, ze kterého vyrůstají rostliny. Pod vrstvou štěrku je umístěn porézní materiál, na kterém jsou uchyceny bakterie, které zintenzivňují proces čištění,” popsal Diviš. V zimě je kořenová čistička přihřívaná teplem z budovy, aby se proces čištění nezastavil. Odpadní voda je na střechu dávkována čerpadlem a samospádem přepadá do mokřadní fasády.

Hlavními výhodami mokřadní střechy je podle Diviše to, že oproti klasické zelené střeše tolik nenamáhá střešní konstrukci a rostliny nepotřebují díky řízení závlahy tolik péče. „Souvrství s vodou navíc chrání střešní hydroizolace před tepelnými změnami a UV zářením,“ vyzdvihl Diviš.

LIKO_Noe-04 (Medium)

Mokřadní fasáda

Na fasádě jsou instalovány vertikální mokřadní zahrady, které plní nejen estetickou funkci, ale jsou i dalším prvkem, který dále rozvíjí princip přírodní tepelné stabilizace objektu.  „Mokřadní fasáda je pokryta rostlinami a díky velkému objemu vody vyrovnává výkyvy teplot a chrání objekt proti přehřívání,“ uvedl Diviš. Přímo na fasádě dokonce lze pěstovat plodiny jako jahody, rajčata a další. 

Mokřadní fasáda a čistička je soustavou nad sebe umístěných nerezových kazet vyplněných substrátem částečně nasyceným vodou. „V kazetách je porézní materiál, který zvyšuje plochu pro činnost bakterií a zajišťuje růst rostlin. Vyčištěná voda stéká do vyhodnocovací šachty, kde je rozhodnuto na základě měření, zda je voda dostatečně vyčištěna a lze ji využít pro splachování záchodů případně závlahu, nebo je nutné proces opakovat,“ uvedl.

LIKO_Noe-10 (Medium)

 

Poznatky z praxe

Koncept budovy tedy pracuje s přirozeným zdroji chladu a tepla. „Ani při tom největším horku zatím nebylo potřeba budovu chladit. Je to díky tomu, že je budova zateplená Chytrou izolací® – ICYNENE®, ale i díky zelené fasádě. Ta neodráží horko, takže je i v okolí budovy příjemně. Vnitřní prostředí pak velmi významně ovlivňuje to, že stěny dýchají díky unikátní skladbě zelené difuzně otevřené fasády, na kterou jsme získali užitný vzor,“ uzavřel.

LIKO-NOE
Autorský tým: prof. Zdeněk Fránek, Dana Nováková, Ing. Libor Musil (LIKO-S); projekt – Fránek architects
Dodavatel a ivnestor: LIKO-S, a.s.
Objem budovy: 1269 m2
Plocha obalu budovy: 941 m2
Objemový faktor tvaru AVV: 0,75m2/m3
Energeticky vztažná plocha: 249 m2
Konstrukce: nosná konstrukce – dřevo, difuzně otevřená izolační pěna Icynene®, živá fasáda (travnaté vertikální zahrady s provětrávanou mezerou), prosklení – hliník, systém Wicona, izolační trojskla.
Vytápění: tepelné čerpadlo země-voda o jmenovitém výkonu 7,4 kW a s účinností výroby energie 348 %; krbová vložka, vakuovaný solární kolektor o výkonu 14,2 kW, elektrický kotel v tepelném čerpadle o výkonu 8,8 kW. Tepelné čerpadlo pokrývá také dílčí energii na chlazení budovy a se solárním kolektorem se podílí na přípravě teplé vody.
Větrání: rovnotlaké s rekuperací
Foto: Markéta Navrátilová

LIKO_Noe-18 (Medium)