Brno vyhlásilo architektonickou soutěž na proměnu Káznice v Kreativní centrum

Město Brno vyhlásilo 16. října mezinárodní architektonickou soutěž o návrh na přeměnu bývalé Káznice na Cejlu v Kreativního centrum Brno.

Pohled na bývalou káznici z ulice Cejl, která je v soukromém vlastnictví. Předmětem soutěže je větší část komplexu se třemi dvory. Fotografie: Tereza Chrástová

Předmětem užší jednofázové architektonické  soutěže je návrh umístění Kreativního centra Brno do budovy bývalé Káznice v ulici Bratislavská. Podmínkou je dodržení zásad pamtákové ochrany s cílem co nejlepšího využití stávajícího objektu pro umístění centra pro podporu kreativních profesí. Počítá se zapojením do okolní městské struktury, aniž by byla narušena historická hodnota objektu a lokality.

Vedení města rozdá na odměnách celkem 2, 35 milionu korun, přičemž vítěz získá 750 tisíc korun, druhá cena je 650 tisíc korun a třetí 500 tisíc korun. Zadavatel má v úmyslu na základě výsledků soutěže zadat zakázku na zpracování projektové dokumentace v hodnotě 17, 5 milionu korun.

Žádosti o účast mohou zájemci předložit do 10. listopadu, porota následně vybraným účastníkům do 24. listopadu zašle výzvu k podání návrhů. Takto vybraní soutěžící musí návrh odevzdat nejpozději 1. března 2018. Porota zasedne 15.–16. března 2018, aby vybrala vítěze.

Káznice

Objekt bývalé káznice z konce 18. století se rozléhá na takřka 8 000 m²  v centru Brna, mezi ulicemi Bratislavská a Cejl. Zchátralý komplex má celkem tři vnitřní dvory. U dvora do ulice Bratislavská stojí novější budova, která je částečně podsklepena a má tři nadzemní podlaží. Ostatní budovy původní věznice mají dvě nadzemní podlaží a jsou rovněž zastřešeny sedlovým krovem. Většina komplexu je ve vlastnictví města Brna, budova při ulici Cejl se čtvrým dvorem je v soukromém vlastnictví.

Rakousko-uherská a posléze prvorepubliková věznice se za nacistické a komunistické diktatury stala místem teroru, kterým si prošla řada osobností jako básník Jan Zahradníček, spisovatel Zdeněk Rotrekl a další.

Tato vazební věznice byla také místem poprav politických vězňů. V roce 1955 byli vězni přemístěni do nově vybudovaného objektu v Bohunicích a vězeňský komplex na Cejlu pak sloužil různým účelům – jako depozitář Moravského zemského archivu nebo pracoviště Policie ČR. V roce 2016 vedení města provedlo sanaci, aby zamezilo dalšímu chátrání. „Od roku 2009 se snažím o záchranu objektu, a právě díky projektu Kreativního centra Brno nebyl objekt směněn nebo zbourán,“ uvedla Tereza Chrástová, specialista kreativních oblastí a projektů z oddělení strategického plánování Kanceláře náměstka primátora pro oblast Smart City.

Vedení města Brna plánuje prostory bývalé káznice využít po vzoru evropských měst a vybudovat tam Kreativní centrum. To má oživit lokalitu takzvaného brněnského Bronxu, přitáhne zajímavé lidi, poskytne jim pracovní prostory a pomůže suplovat to, co v okolní oblasti chybí, třeba zeleň nebo obchody. Více o projektu Kreativního centra se dozvíte na webu www.kreativnibrno.cz.

Káznice ožívá

Prostory káznice jsou dnes pronajímány k jednorázovým kulturním akcím jako výstavy, koncerty, recitály, divadelní představení, promítání, odborné workshopy, a to vždy s přihlédnutím k historickému a pietnímu významu objektu bývalé káznice. „Z uskutečněných akcí bych uvedla Městské zásahy I, II, Festival Prototyp, koncert Ivy Bittové, Ghettofest, Festival Divadla Líšeň, koncert Ensamble Opera Diversa,“ vyjmenovala Chrástová. Zájemci o pronájem prostor pro účely kulturně-edukativních akcí mohou kontaktovat TIC, Monicu Taufarovou.

VJing od Kinocir Kusu, Foto Marek Štefek

Porota architektonické soutěže

Řádní členové závislí:
Ing. Jaroslav Kacer, náměstek primátora
Ing. arch. Petr Bořecký, člen ZMB a radní MČ Brno - střed
Bc. Matěj Hollan, náměstek primátora

Řádní členové nezávislí
Ing. arch. Markéta Cajthamlová
prof. Ing. arch. Mirko Baum
Ing. arch. Martin Krupauer
Ing. arch. Tomáš Havlíček

Soutěžní podmínky:
kambrno.cz/informace-o-architektonicke-soutezi-kreativni-centrum-brno/

Zdroj informací:
www.brno.cz/kaznicezije

Fotografie: Jiří Hloušek