Co je to zdravá kancelář?

Zdravé či zelené kanceláře jsou v kurzu. Společnost CBRE zaznamenala ve svém průzkumu zvýšenou poptávku po tomto typu kancelářských prostor. Ne každý ale ví, o čem je řeč. Proto se v tomto příspěvku snažíme zdravé kanceláře definovat.

Společnost CBRE globálně působící v sektoru komerčních realitních služeb a pořadatel soutěže Zasedačka roku se ve své studii mimi jiné zaměřila na výstavbu zelených budov. „Jde o prostory, které dosáhly environmentální certifikace BREEAM či LEED a musí splňovat řadu aspektů v oblasti spotřeby energie a zdrojů, ale také v otázce kvality lokace stavby, property managementu, použitých materiálů nebo kvality vnitřního prostředí, včetně úrovně a kvality řízení odpadového hospodářství,“ uvedl Ivona Novotná z CBRE.

Stále více firem a společností si uvědomuje vliv a dopad pracovního prostředí na spokojenost, zdraví a produktivitu zaměstnanců. „V případě nevýrobní společnosti tvoří mzdové náklady asi 90 % celkových provozních nákladů. Spokojený pracovník je tedy základním stavebním kamenem podnikání a cokoliv, co zvyšuje jeho produktivitu, přímo ovlivňuje také hospodářský výsledek celé společnosti,“ dodala Novotná. Jedním z takových aspektů je pracovní prostředí, kdy zaměstnanec vnímá nejen estetickou stánku kanceláří, ale také skutečnost, jak se zde cítí a jaký dopad má tento prostor na jeho zdraví.

JHP_1883

„Zelené budovy mají všechen předpoklad k tomu, abychom se v nich cítili lépe. Přesto se v mnoha certifikovaných budovách převážně v západních zemích jako je Velká Británie a Holandsko začínáme setkávat s konceptem, který zahrnuje takzvaný „wellness trend“ jako nedílnou součástí každého moderního pracovního prostředí.  Více jak 80 % zaměstnanců považují témata spojená se zdravím pracovním prostředím za nejstěžejnější téma za posledních deset let,“ uvedla Michaela Nedorostová ze společnosti společnosti CBRE.

Co je to zdravá kancelář?

Každá zdravá kancelář, bez ohledu na to, zdali se jedná o novou stavbu nebo budovu po rekonstrukci, by měla splňovat několik aspektů:

  • Klíčovým faktorem je kvalita ovzduší. Podle studie Světové rady pro šetrné budovy zvyšuje dostatečné množství kvalitního vzduchu produktivitu pracovníků o téměř 10 %. Negativní dopad může mít naopak kolísání teploty a je proto potřeba zajistit určitou standardně normovanou teplotu a tepelný komfort.
  • Vliv na zdraví pracovníků má i světelné klima, kdy dostatek denního světla v kancelářích prodlužuje spánek o 46 minut, čímž zvyšuje jeho kvalitu a kvalitu života obecně.
  • O 52 % zvyšují míru pracovní výkonnosti dobře řešené akustické prvky prostoru.
  • Důraz je kladen také na ergonomii pracovního prostoru, kdy až čtvrtina z celkového počtu dnů čerpání pracovní neschopnosti je způsobena onemocněním pohybovaného aparátu, které ve 20 % vzniká právě z důvodu špatné ergonomie pracovního místa.
  • Efektivní zelená budova se v neposlední řadě zaměřuje i na koncept aktivního pracovního prostředí, neboť 80 % všech inovativních myšlenek a nápadů vzniká na základě vzájemné komunikace a dialogu zaměstnanců.
  • Ze zdravotního hlediska je dále nezbytné zajistit uživatelský komfort pomocí zdraví bezpečným, ideálně přírodním materiálům.
  • Spokojenost zaměstnanců podporuje i dobrá dostupnost kancelářízázemí dané lokality, zajišťující potřebný komfort.
  • Pod pojmem zdravá kancelář si tak nepředstavujeme pouze vlastní kancelářský prostor, ale patří zde také společné prostory budovy, její okolí a začlenění do města.

LIKO_Noe-42

Certifikaci zelené budovy získala například společnost LIKO-S s kancelářským konceptem LIKO-Noe, která v loňském roce vyhrála soutěž Zasedačku roku, organizovanou právě společností CBRE. „Kanceláře LIKO-Noe firmy LIKO-S jsou zatím unikátem v komplexnosti svého pojetí a důsledností realizace,“ uvedl Daniel Štys z CBRE. Více o LIKO-Noe. 

Tento příklad dokazuje, že nejen obytné domy lze stavět ekologicky, s minimální spotřebou energií. Již dříve však u nás vnikaly špičkové budovy, jejich technická řešení jsou bohužel mezi širokou veřejností prakticky neznámá. Příkladem je Danube House (více zde na blogu) v pražském Karlíně z roku 2003, ve kterém je pro chlazení používána vltavská voda a vzduchotechnika je do značné míry nahrazena prouděním vzduchu v proskleném atriu.

21

Autor: red