Česko zaspalo. Měli jsme začít stavět zeleně už před 15 lety, říká odborník

Efekt městského tepelného ostrova sice není nový fenomén, ale zato čím dál aktuálnější. Města trápí vysoké teploty, rozpálené neobyvatelné plochy a nedostatek vody. Jaké příležitosti mají? A jakou roli v tom všem hrají zeleň a zelené střechy? Zeptali jsme
Česko zaspalo. Měli jsme začít stavět zeleně už před 15 lety, říká odborník

Efekt městského tepelného ostrova sice není nový fenomén, ale zato čím dál aktuálnější. Města trápí vysoké teploty, rozpálené neobyvatelné plochy a nedostatek vody. Jaké příležitosti mají? A jakou roli v tom všem hrají zeleň a zelené střechy? Zeptali jsme se Vlastimila Riegera, odborníka na zelené stavění z nadace Partnerství.

Co můžou města dělat, aby ovlivnila efekt městského tepelného ostrova?

Co se týče ovlivňování městského mikroklimatu, všechna velká evropská velkoměsta jsou před námi takových deset až patnáct let. Protože tam si dřív uvědomili, že globální oteplování přichází, že bude nedostatek vody, že slunečního záření je čím dál víc a že se města začínají stávat neobyvatelnými. Jedním z nástrojů, jak ten pobyt zpříjemnit, je zeleň. Což je čím dál těžší, protože na ulicích ustupuje inženýrským sítím a dopravním stavbám. Takže ji musíte dostat na střechy a plochy fasád. Pokud je to možné.

Pokud je to možné. Takové historické budovy budou problém.

Pokud máte historické centrum, těch příležitostí pro zelenou střechu není tolik. Ale bavíme se o tom, že v dnešní době vznikají nové stavby, které tady s námi budou dalších padesát šedesát let. U nich opět promarňujeme příležitost udělat tam zelené střechy. Pořád se staví prosklené budovy, které se v létě přehřívají a nejsou chráněné.

Zaspalo Česko?

Ano, zaspalo. Dlouhou dobu se tady globální oteplování neřešilo. Až teď přišla dotace na zachycování dešťové vody a dotace na zelené střechy (v rámci Nové zelené úsporám). I když to není přímá podpora, ale bonus při optimalizaci celé budovy, dalo by se říct.

Zelená střecha. Zdroj: http://www.zivestavby.cz

Jaká je situace teď?

Na střechách jsou betonové nebo pálené tašky, silnice jsou z betonu a z asfaltu. Zelených ploch, které by se nepřehřívaly, je opravdu malé množství. Není voda. Veškeré dešťové vody se odvedly do svodů pryč z města a velkým tokům se narovnala koryta. Voda dnes hrozně rychle odtéká z krajiny i z celé ČR.

Zároveň je důsledkem tepelného ostrova, že ve městech skoro neprší.

Ano, rok 2018 byl v Brně extrémně nízký počet srážek. Bylo to poznat na zeleni, na střechách, lidé to pociťovali. My v centru měříme srážky a je tam velký nepoměr oproti okrajovým částem. Protože přicházející srážka se zarazí o stoupající proud tepla vyzařující nad městem. A když už naprší, tak veškerá dešťová voda z města odejde. Navíc ten extrém je i v tom, že ubývá četnost srážek s malou intenzitou a přibývá těch opravdu extrémních, na které nejsou města připravena. Vznikají lokální záplavy a škody na majetku.

Betonové povrchy se dokážou rozpálit až na sedmdesát stupňů

Jaký je efekt zelených střech a fasád?

Pokud naprší, zelené střechy zadrží vodu v místě dopadu. Nejde hned do kanalizace. Dneska jsme schopní udělat i střechy, které dokážou zadržet sto procent vody. Když pak zasvítí, voda se začne vypařovat a ochlazuje okolí, protože tím procesem odebírá teplo. Hlavně, zelené plochy se nepřehřívají.

Jaké jsou ty teplotní rozdíly?

To je hezky vidět na teplotních mapách. Betonové povrchy se dokážou rozpálit na šedesát sedmdesát stupňů. Naproti tomu zeleň, když je venku třicet stupňů, má třicet stupňů. To má vliv nejen na okolí, ale i na budovu.

Zelená střecha izoluje?

Izoluje a pomáhá v létě chladit. Klasická taška se rozpálí a posílá teplo dovnitř. Zelená střecha až 70 % slunečního záření pohltí, eliminuje ho tím výparem. Tak dochází k ochlazování konstrukce i budovy.

Můžete to rozvést?

Všechny ty plochy s pálenými taškami se nahřejí a vyzařují teplo dovnitř do té konstrukce i do okolí. To jsou potom ta nedýchatelná podkroví. Klasickým „adaptačním“ prostředkem je klimatizace, ale to jen posune ten problém dál. Vy se samozřejmě teplu můžete bránit izolací, ale jakákoli izolace zase jen oddálí ten moment, kdy to teplo dovnitř pronikne. Pak se prostor přehřeje a nedá se tam dýchat. Zelená střecha jde tady tomu naproti.

Termosnímek Otevřené zahrady se zelenou střechou. Zdroj: https://www.nadacepartnerstvi.cz/

Dá se v tom případě mluvit i o nějaké návratnosti investic?

Zelené střechy mají samozřejmě víc funkcí, nejenom tu chladicí. V dnešní době je důležitá i zádržnost vody, protože majitel budovy je povinen zbavit se dešťových vod na svém pozemku a na to je skvělá zelená střecha. Proto se dá těžko spočítat návratnost. Vstupuje do toho víc faktorů, proč by tam měla být. Nicméně, pokud jde o náklady, dneska se střechy do deseti centimetrů dají vybudovat za 1 000 Kč za m2. U intenzivnějších, kde můžou být i keře a stromy, to je 2 000 Kč a výš.

Jaká je životnost zelených střech?

To je napořád. Jenom ji občas přihnojíte. Vlastně ony prodlužují životnost těch konstrukcí, protože eliminují teplotní výkyvy v zimě i v létě.

A jaké příležitosti konkrétně má město?

Město by mělo jít příkladem. Mělo by začít u sebe a realizovat příležitosti, pokud tam jsou. Druhou věcí je podpora, aby se do toho pustili i lidé. Třeba nějakým dotačním programem. Je to o místní regulaci. Vezměte si takové Brno. Nemůže čekat na Prahu, tedy na stát, až rozjede jeho záchranu, Praha má svých vlastních problémů dost.

Příležitostí jsou zelené střechy, fasády nebo tramvajová tělesa

Otázka také je, do jaké míry jsou lidé informovaní?

Dneska už o té zelené střeše asi slyšel každý. Samozřejmě, není to jen o tom, že to hezky vypadá. Hlavní problém stejně vidím v tom, že my jsme měli začít před 15 lety. Jenže tehdy na to nikdo nemyslel. To se začalo řešit až teď, když to pociťujeme.

Dá se to vůbec dohnat? Urbanizace celosvětově se přece zrychluje. Za posledních 50 let se počet lidí žijících ve městech zvýšil 5x. Současně jsou to města, která jsou ohrožená výkyvy počasí, extrémními meteorologickými jevy a tak dál.

Já myslím, že už se to nedá zvrátit. Teď už jde jen o to zpomalit to. Pokud okamžitě nezačneme stavět ekologicky a zeleně, tak si zase oddálíme ty příležitosti s tím něco dělat.

Jaké další možnosti mají města kromě zelených střech?

Zelené fasády, budování zeleně ve městech, travnaté plochy, propustné plochy, obrovská příležitost jsou tramvajová tělesa, byť ne všude je lze převést na zelenou.

Zelená fasáda. Zdroj: http://www.zivestavby.cz

Je v České republice nějaké město, které byste vyzdvihl jako příklad?

Není. Samozřejmě platí, že čím větší město, tím větší problém. U těch menších to není tak vážné. Tím nechci říct, že nejsou tepelné ostrovy, ale ten jev není tak velký, aby byl třeba schopný zastavit srážky.

Nicméně i tam to ovlivňuje život. To jsou všechny ty rozpálené plochy jako parkoviště nebo náměstí, kam se nedá chodit. Byly by řešením povrchy s větší propustností?

Polopropustné povrchy jsou řešení. Ale jsou věci, které my nevidíme. Třeba půlka Brna jsou sklepení. Takže ono se to ani nemá kam vsakovat.

Do jaké míry by efekt tepelných ostrovů ovlivnily bílé střechy, které jsou populární třeba v jižních státech? Když Brno řešilo přerozdělení rozpočtu na nové projekty, tento návrh tam někde padl.

Částečně. Ty bílé střechy jsou jen o odrazivosti světla, žádný jiný přínos nemají. Přiznám se, že nevím, jaký by tam byl teplotní rozdíl. Rozhodně je ale nutné zohlednit, jak by takové střechy vypadaly za půl roku. To už by byly šedé střechy. Za další rok by byly černé. Ono to v těch jižních oblastech má smysl, protože je tam vlhkost a prší. Tady u nás... Myslím, že je to spíš dobrý vtip.

 

Vlastimil Rieger, vzdělávací centrum Otevřená zahrada

Vlastlimil Rieger pracuje jako poradce pro zelené stavění ve vzdělávacím a poradenském centru Otevřená zahrada, které provozuje Nadace Partnerství. Nadace pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje kvalitní veřejná prostranství, zelené stavění, vzdělávání, zeleň ve městě i v krajině, zklidňování dopravy, šetrnou turistiku a ochranu přírody.

Otevřená zahrada se nachází v centru Brna a představuje příklad kvalitního urbanistického řešení, které je šetrné k životnímu prostředí. Součástí areálu je pasivní budova se zelenou střechou, která využívá nejmodernějších technologií. Je vytápěna a chlazená pomocí tepelných čerpadel napojených na osm hlubinných vrtů. Recykluje dešťovou vodu ze střech i ze zpevněných ploch zahrady. Vyrábí elektrickou energii ze slunečního záření pomocí solárních kolektorů. I díky tomu je jednou z nejúspornějších administrativních budov v ČR.

Další články

Načítáme další články…

Generální partner

Hlavní partner

Mediální partner

Nastavení ukládaní cookies

Používáme cookies k personalizaci obsahu a reklam, k umožnění funkcionalit sociálních sítí a k analýze provozu webových stránek. Informace o provozu a užívání webových stránek Vámi jsou sdíleny s našimi sociálními sítěmi, reklamními a analytickými partnery, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které o Vás sesbírali při užívání jejich služeb.

Vlastní

Vlastní nastavení cookies