Ada Rypl Žabčíková: Beton musíte milovat

Brněnská designérka Ada Rypl Žabčíková spolu s Rostislavem Ryplem tvoří duo Betone. Pevné, jako materiál, se kterým pracují. Beton je tématem prvního ze série rozhovorů s mladými nadějnými designéry. 

Nová technologie textilního betonu umožňuje dosáhnout nečekaných designových tvarů. Z rozhovoru s designérkou Adou Rypl Žabčíkovou, pro kterou se stal beton srdeční záležitostí, se dozvíte o jeho skrytých možnostech i o tom, s kým si tento materiál nejvíc rozumí.

Pro ty, co o textilním betonu slyší poprvé, jaký je rozdíl mezi klasickým sklocementem a textilním betonem?

Pokud se jedná o beton, je tím nejznámějším kompozitem železobeton. Sklocement se vyztužuje krátkými skelnými vlákny a nemá na rozdíl od železobetonu konstrukční únosnost. Je ale vhodný pro aplikace subtilních betonových prvků, kde by u železobetonu byl problém s korozí kvůli nedostatečnému krytí výztuže. Tato technologie má počátky ve 40. letech 20. století. Krátká vlákna zaručují houževnatost a zamezují vzniku smršťovacích trhlin, což je důležité.

Textilní beton spojuje výhody sklocementu a železobetonu. Je konstrukčním materiálem s vysokou pevností a navíc dovoluje nevídanou štíhlost a tvarovatelnost konstrukcí. Je to nový kompozitní materiál, který se v praxi používá přibližně od roku 2010. Ve světě existuje jen několik málo firem, které se jím zabývají. Ve Střední Evropě jsme jediní.

Jedná se o novou technologii, jak jste se k ní dostali?

Rostislav Rypl (kolega a manžel) byl u vývoje této technologie na univerzitě v německých Cáchách, zná vlastnosti textilního betonu a ví, jak jej inženýrsky dimenzovat. Textilní beton je materiál, který je vyztužován textiliemi z vysokopevnostních vláken, např. karbonových nebo skelných. Nosné prvky začínají na tloušťce několik milimetrů, a protože jsou například karbonové textilie asi 4x pevnější než železo, umožňuje vyrobit nosné a přitom velmi subtilní věci.

Jak to vlastně celé vzniklo?

Když jsem za Rosťou jezdila do Německa, seznámila jsem se tam s jeho prací a viděla obrovské možnosti, které tento nový materiál skýtá – textilní výztuž umožňuje velmi subtilní konstrukce a organické tvary. To je s klasickým betonem nemožné. Navíc betonový povrch vypadá velmi osobitě a příjemně – jako přírodní materiál. Lákalo mě s ním také pracovat. Po jeho návratu do Čech jsme založili firmu Betone, ve které se zabýváme výrobou designových produktů z tenkostěnných betonů – textilního betonu a sklocementu.

Jak interně probíhá vaše spolupráce, kdo dělá, co?

Já působím jako designérka. Navrhuji naše výrobky – seriové i zakázkové. A aby se daly vůbec zrealizovat zajišťuje Rosťa, který se svými inženýrskými znalostmi, zasahuje do návrhů a dohlíží na technologii výroby. Ví, kde si můžeme dovolit použít méně hmoty a dosáhnout ještě větší subtilnosti a kde je naopak potřeba přidat, aby nedocházelo k prasklinám.

Kdybychom se bavili o vzniku konkrétních produktů, jak to vlastně funguje, testujete produkty na sobě?

Ano, samozřejmě máme doma několik našich výrobků, často první prototypy.

Cesta k tomu vymyslet a vyrobit něco funkčního z textilního betonu byla hodně dlouhá. Celá technologie je hodně náročná a zdlouhavá a trvalo nám nějakou dobu než jsme si ji osvojili až na profesionální úroveň. Z mé strany kreativce bylo také zajímavé pozorovat, jak dlouhá cesta vede od první skici a návrhu až po hotový funkční výrobek.

Jak probíhá samotný výrobní proces?

Nejprve je třeba mít vyrobené a ošetřené bednění pro samotnou betonáž. Do něj se nanáší tenká vrstva betonu sprejováním, což u produktu vytvoří kompaktní povrch. Potom se střídavě kladou výztužné textilie a vrstvy betonové matrice. Většinou je to tak, že jedna strana je pohledová a druhá, ta drsnější, nepohledová. 

Kolik času potřebujete, abyste vyrobili třeba takovou desku stolu?

Jedná se o časově a technologicky náročný proces. Něco zabere výroba bednění a betonáž, potom se musí objekt odbednit, přebrousit, zamaltovat mikropóry, znovu přebrousit a pak se povrch ošetřuje zalakováním.

K čemu je nutná povrchová úprava lakem?

Díky povrchové úpravě, který se musí nanést ve čtyřech krocích, se povrch dobře čistí, je chemicky odolný, vhodný pro kontakt s potravinami a hlavně chrání beton. 

Za jak dlouho jste schopní vyrobit stůl na objednávku?

Standardně si dáváme šest týdnů, protože pracujeme na dalších věcech současně. Nejkratší doba výroby jsou dva týdny u seriových výrobků.

Na čem teď konkrétně pracujete?

Ze sériovek jsou to konferenční stolky a potom menší záležitosti do koupelen, ve spolupráci s dalšími firmami vyrábíme betonové části pro jejich stoly, zabýváme se také vyhřívanými wellness lehátky.

Spousta zajímavých interiérových věcí vzniká na základě spolupráce designéra a architekta, je to i váš případ?

Jedna ze skvělých věcí, na kterou se moc těším je zavěšená betonová vana. Připravuje se pro wellness v Otaslavicích, které jsme projektovali se Szymonem Rozwalkou. 

Proč zrovna realizace vany?

Majitelka sledovala náš vývoj v Betone a protože je velmi otevřená, dala nám volnou ruku. Miluje beton, takže jsme zkusili různé varianty a jedna z nich byla i vana. Jde o docela malý prostor, takže vana zde bude jasný solitér. Chtěla jsem vymyslet něco opravdu exkluzivního, tak mě napadlo vanu mezi zdi zavěsit. To je přesně výzva, co nás baví. Pro mne jako designéra i pro Rosťu, který musí náročnou konstrukci propočítat.

Vypadá to, že před vámi stojí samé výzvy, co patří mezi vaše exkluzivity?

Jedna z výzev je například třímetrové vyhřívané lehátko pro celou rodinu do soukromého wellness. V podstatě nás hodně zaměstnává zakázková výroba na základě doporučení architektů.

Jaké jsou další skryté možnosti textilního betonu?

Většina vnímá tenkostěnný beton je plochý materiál a přitom netuší, že se dá tvarovat organicky. Ohromné možnosti textilního betonu spočívají právě v jeho nosnosti při velmi malé tloušťce konstrukce. S trochou nadsázky může zeď plynule přecházet v nábytek a utvořit tak celý interiér.

Vysoká nosnost a subtilita, co se tedy nabízí?

Při těchto vlastnostech si můžeme s textilním betonem dovolit mnohem větší objekty. Teď například připravujeme 6 m dlouhý částečně vykonzolovaný pult pro recepci. 

Mluvila jste o tom, že se vám do sériové výroby podařilo dostat umyvadla. Jaké jsou nároky na jejich udržování?

Zákazníci se je často bojí pořídit kvůli ošetření, které ale odpovídá běžným nárokům keramických umyvadel. Betonová umyvadla představují naše začátky, máme je doma a ošetřujeme je standardně. Jediné s čím si nerozumí je aceton a silný líh.

Na co se textilní beton vyloženě nehodí, jedná se přece jenom o ne úplně lehký materiál? 

Ano, je třeba myslet na jeho velkou objemovou hmotnost. Vyrobili jsme na zakázku i betonový sedák na židli. Židle vypadá výborně, ale váží přes 10 kg. Hodí se tedy spíš tam, kde je nebudete muset přemisťovat anebo nechcete aby vám ji někdo ukradl.

Co je teď takzvaně trendy v současných interiérech?

Poměrně velká poptávka je teď po betonových kuchyňských linkách. My ale vždy naše klienty upozorňujeme, že to není ideální materiál pro tak exponované místo jako je kuchyně. Nesmí se na něm nic krájet, protože hrozí mechanické poškození ochranného laku. Pokud chcete betonovou kuchyňskou linku, musíte beton milovat i v jeho surovosti a stárnutí. V případě, že upřednostňujete dokonalou minimalisticky čistou kuchyň bez známky toho, že se v ní pracuje, beton bych spíše nedoporučila.

Jaké jsou další vlastnosti textilního betonu?

Jeho velká výhoda je, že hezky stárne. Musíte ale být ten typ, který respektuje stárnutí a změny v barevnosti. My máme rádi beton v jeho přirozenosti, proto jsme se rozhodli, že nebudeme používat pigmenty. Pouhým mícháním poměrů různých složek lze dosáhnout opravdu hodně, od bílé přes teplé či studené odstíny až po antracitovou. To, co ale neovlivníš, je jeho barevná struktura, ta typická flekatost. V podstatě je každý kus trošičku jiný a originál. Což je pro mě přírodní vlastnost, která dělá beton krásným. 

Co bys poradila těm, co uvažují o pořízení designového kousku z betonu?

Beton v interiéru funguje dobře jako solitér, například v kombinaci se dřevem nebo ocelí. V případě užití pohledových stěn z betonu, už bych asi nešla do nábytku z betonu. Určitě nefunguje dobře s něčím umělým, třeba s vinylovou podlahou nebo jinými imitacemi. Myslím, že nejlepší přítel betonu je dřevo. Když si představíš beton jako přírodní materiál,… prostě se tak chová, je ze samých přírodních ingrediencí, stárne. 

Co tě na tvojí práci nejvíc baví?

Baví mě obě polohy – designér i architekt. Je zajímavé a náročné vymyslet seriový produkt, který je jedinečný svým tvarem, je chytrý ale zároveň dostatečně univerzální. Víc vzrušující mi ale přijde dělat autorské projekty, kdy pracuji přímo s konkrétním prostorem, pro který je objekt určen.

ADA RYPL ŽABČÍKOVÁ

Ada Rypl Žabčíková /28. 8. 1987/ pochází ze Vsetína. Vystudovala průmyslový design na SŠUD a architekturu na VUT v Brně a na Politecnico di Milano. Studium a praxe v oboru se jí staly základem pro navrhování objektů, tvarování a práci s materiálem.

Rostislav Rypl se s textilním betonem jsem poprvé setkal v roce 2008 na RWTH univerzitě v německých Cáchách, kde pracoval šest let na vývoji tohoto nového kompozitního materiálu. Po obhájení dizertační práce se vrátil do Čech a s Adou založili firmu Betone.

Více o Betone ZDE

Autor fotografií: Jiří Hloušek, 2foto.cz